Benny Czech Imp border colie agility

O tomto víkendu nastal pro Bennyho a jeho páníčka den “D”. Jeli jsme spolu poprvé závodit na opravdové ofiko agility závody.

Nervozita byla veliká. V sobotu nás čekaly na rozehřátí dvouzkoušky v Trmicích. První zkoušku jsme doběhli se dvěma chybami - odskočenou houpačkou a smolným shozením laťky na předposlední skočce. Ovšem opět v nejrychlejším čase ze všech, s postupovou rychlostí 5,79m/s. Druhá zkouška krachla na tom že mi Benďa neudělal zastavovanou zónu a tak jsem se dostal za něj, a bylo vymalováno. Jedničkové parkůry rozhodčí Alice Glocknerové byly jednoduché a hezké. Díky podpoře mé trenérky Monči i ostatních byla naše premiéra úžasným zážitkem a na neděli jsem se opravdu těšil.

Benny Czech Imp as member of Agility Fantová team

V neděli jsme totiž hned jeli na další závod do Kutné hory. Po sobotních zkušenostech jsem si již připadal jako starý mazák a nervozita byla ta tam. V Kutné hoře se neběžely lehké zkoušky A1, ale rovnou tři parkury společné pro všechny výkonostní kategorie.

Pan Grygar se pousmál když viděl naší komplikovanou startovací odkládací proceduru. Ale povedlo se. První Jumping jsme běželi krásně kamsi až do půlky, kde se mi Bennyho nepovedlo navést na překážku zvanou “zeď” na první pokus, a ve snaze zachránit situaci jsem začal improvizovat. Benny se tak snažil rozluštit moje gesta, že nekoukal dopředu a skočil - a zeď rozbořil. Nevadí, máme ještě dva pokusy, pomyslel jsem si.

Druhý běh - agility. Uprostřed byla složitější pasáž, kterou jsem sice zdárně vyřešil, ale příliš jsem se na to místo soustředil no a pak jsem se pár desetin sekundy vduchu radoval že jsme ji zvládli. A to byla ta chvíle kdy jsem měl místo sebeuspokojení naopak okamžitě metelit dál k překážce zvané dálka. Sice jsem se vzpamatoval, ale trochu mě to rozhodilo, protože jsem se ocitnul o několik kroků za “stanoveným plánem postupu”. Dalších pár překážek mé vedení nebylo ideální, ale holt když člověk není tam kde by měl být… Když už to vypadalo že se z toho ve zdraví vymotáme a budeme pokračovat bok po boku, přišla další moje chyba, která byla již osudová. Naváděl jsem Benďu do ostré zatáčky na protiruku ke kladině, kolem hodně pastí a tak jsem se opravdu hodně soustředil na kontakt - no a když jsem dal povel zóna a kouknul se před sebe, byl tam místo kladiny tunel :-)))

Benny Czech Imp a sourozenci Bibi a Bethy

Třetí běh byl opět Jumping, a zde byl disk hned na začátku kde nás vcucla tunelová past - bláhově jsem nedal do otočky protiruku a myslel jsem si že Benďu v plné rychlosti otočím před tunelem pouze rameny - cha chá to bylo bláhové. Tunel je tunel. Neztratili jsme ale dobrou náladu a pokračovali dál, a tento parkůr jsme pak doběhli až do cíle, s jedním problémkem kdy Benny minul vchod do tunelu na který jsem ho poslal z druhé strany. Ale zvládli jsme krásně vlásenku a konečně jsme se dostali až do cíle.

Z našich prvních závodů mám krásný zážitek, protože Benny krásně reagoval i v té své rychlosti, zvládli jsme odložení na startu i zapamatování parkůru.